Rychlý postup: Pračku nejdřív vypněte, nechte otevřená dvířka, otřete těsnění, vyjměte a opláchněte zásobník, spusťte prázdný horký program a nakonec zkontrolujte filtr. Pokud se zápach nebo voda v bubnu vrací, už nejde jen o běžné čištění.
Rychlý plán údržby pračky
| Část pračky | Jak často ji kontrolovat | Co udělat | Na co si dát pozor |
|---|---|---|---|
| Dvířka a těsnění | Po každém praní | Nechat větrat a otřít vlhkost | Zbytky vody a nečistot se drží v záhybech gumy |
| Zásobník na prací prostředek | Přibližně jednou měsíčně | Vyjmout, opláchnout a nechat vyschnout | Nánosy gelu a aviváže mohou podporovat zápach |
| Buben | Podle používání pračky | Spustit prázdný program na vyšší teplotu | Krátké a studené programy samy o sobě pračku nevyčistí |
| Filtr | Při zápachu, hluku nebo špatném vypouštění | Vypnout pračku, připravit nádobu a filtr pomalu otevřít | Uvnitř může být zbytková voda |
Redakční poznámka: Konkrétní postup se může lišit podle modelu pračky. Před manipulací s filtrem nebo hadicí je bezpečné pračku vypnout ze zásuvky a pracovat pomalu, protože v systému může zůstat voda.
Jak vyčistit pračku správně znamená začít těmi částmi, kde se nejčastěji drží vlhkost, usazeniny a zápach: těsněním, zásobníkem, bubnem a filtrem. Uvnitř spotřebiče se postupně ukládají zbytky pracích prostředků, aviváže, drobné nečistoty z oblečení i vlákna, která se zachytí v hůře dostupných místech. Na první pohled může spotřebič působit v pořádku, ale prádlo po vyprání už nevoní čistě a po otevření dvířek je cítit zatuchlý vzduch.
Pravidelné čištění pomáhá udržet pračku v běžném provozu a snižuje riziko, že se z drobné nečistoty postupně stane problém s odtokem vody, zápachem nebo horším výsledkem praní. Není nutné spotřebič rozebírat ani používat agresivní postupy. Důležitější je postupovat klidně, bezpečně a vědět, které části mají smysl čistit doma a kdy už je lepší zastavit se.
U každého modelu je vhodné respektovat návod výrobce. Pračky se liší umístěním filtru, programy pro čištění bubnu i tím, jak se vyjímá dávkovač pracího prostředku. Obecný postup ale zůstává podobný: nejprve odstranit viditelné nečistoty, potom vyčistit části, kde se drží vlhkost, a nakonec nechat spotřebič dobře vyschnout.
Proč se pračka zanáší
Pračka pracuje s vodou, textilem, pracím prostředkem a nečistotami z běžného nošení. I když většina vody po praní odteče, uvnitř zůstává tenký vlhký film. Ten se drží hlavně v gumovém těsnění, v dávkovači, v hadičkách a v místech, kam při běžném používání není vidět. Pokud se pračka po praní hned zavírá, vlhkost se uvnitř udrží déle.
Častým důvodem zanášení je praní na nízké teploty. Moderní prací prostředky fungují i ve studenější vodě, ale nízká teplota nemusí vždy dobře rozpouštět mastnotu, zbytky gelů nebo aviváže. Pokud se k tomu přidá vyšší dávkování prostředku, vnitřek pračky se zanáší rychleji. Nejde o selhání, ale o běžný důsledek kombinace vlhkosti, zbytků prostředků a uzavřeného prostoru.
Další roli hraje tvrdost vody a typ prádla. Ručníky, pracovní oblečení, sportovní textilie nebo velmi znečištěné prádlo přinášejí do bubnu více nečistot. Část se vypere, část se odplaví a část se může usadit tam, kde proud vody není nejsilnější. Právě proto má smysl čistit pračku jako celek, ne jen samotný buben.
Bezpečnost před čištěním
Před jakýmkoli čištěním je dobré pračku vypnout a nechat doběhnout všechny programy. Pokud se bude čistit filtr, spodní kryt nebo vypouštěcí část, je bezpečnější odpojit spotřebič ze zásuvky. U pračky, která je právě po praní, může být uvnitř horká voda. V takové chvíli je lepší počkat, než voda vychladne a nehrozí opaření.
Na podlahu před pračku se hodí položit starý ručník nebo mělkou nádobu. Při čištění filtru často vyteče zbytková voda, i když pračka působí prázdně. U některých modelů je u filtru malá vypouštěcí hadička, u jiných vytéká voda přímo po povolení víčka. Právě tady je potřeba postupovat pomalu a víčko nepovolovat prudce.
Silné chemické prostředky není vhodné kombinovat. Zvlášť opatrně je nutné zacházet s chlorem, odstraňovači vodního kamene a kyselými prostředky. Směsi mohou být nepříjemné pro dýchání, poškodit povrchy nebo narušit gumové části. Pro běžné domácí čištění stačí teplá voda, hadřík, jemný kartáček, případně prostředek určený výrobcem nebo běžný čistič praček.
Buben a těsnění kolem dvířek
Buben bývá nejviditelnější částí, ale sám o sobě nebývá hlavním zdrojem zápachu. Přesto je dobré začít právě tam, protože se tím odstraní zbytky vláken, vlasů a drobných nečistot. Vnitřek bubnu stačí otřít vlhkým hadříkem a zkontrolovat, zda v otvorech nebo u okraje nezůstaly drobné předměty.
Větší pozornost si zaslouží gumové těsnění kolem dvířek. V jeho záhybech se často drží voda, zbytky pracího prostředku, mince, sponky, papírky z kapes nebo jemné bláto z oblečení. Těsnění je vhodné jemně odhrnout, vytřít hadříkem a pokračovat tak dlouho, dokud na látce nezůstávají tmavé šmouhy.
Pokud je na těsnění usazený šedý povlak, pomůže teplá voda a trpělivé stírání. Ostré předměty se k čištění nehodí, protože mohou gumu poškodit. Po vyčištění je dobré těsnění osušit a nechat dvířka otevřená. Vlhkost, která by se jinak zavřela uvnitř, se tak může přirozeně odvětrat.
Dávkovač pracího prostředku
Dávkovač je místo, kde se velmi často hromadí zbytky prášku, gelu i aviváže. Nánosy se mohou tvářit nenápadně, ale při každém praní se znovu zvlhčují a mohou se dostávat zpět do vody. Pokud je dávkovač zanesený, pračka může hůř rozpouštět prostředek a v přihrádce se může držet plíseň nebo slizký povlak.
Většinu dávkovačů lze po stisknutí pojistky vysunout. Je ale lepší netahat za zásobník silou, pokud se zasekne. Po vyjmutí se dá opláchnout pod teplou vodou a do rohů se lze dostat starším měkkým kartáčkem. Stejně důležité je vytřít i prostor, ze kterého se dávkovač vysunul, protože právě tam často zůstává usazenina, která není při běžném pohledu vidět.
Po umytí by měl dávkovač dobře proschnout. Pokud se vrátí do pračky ještě mokrý a dvířka zůstanou zavřená, vlhkost se uvnitř znovu uzavře. Pomáhá také dávkovat prací prostředek podle tvrdosti vody, množství prádla a míry znečištění. Příliš mnoho prostředku neznamená čistší prádlo, ale často jen více zbytků v pračce.
Filtr a vypouštěcí část pračky
Filtr zachytává drobnosti, které by se neměly dostat dál do vypouštěcího systému. Mohou v něm skončit mince, knoflíky, vlasy, nitě, části papírových kapesníků nebo drobné předměty z kapes. Pokud se filtr zanese, pračka může déle vypouštět vodu, prádlo může zůstat mokřejší a spotřebič může vydávat nezvyklý zvuk.
Podrobný postup se liší podle modelu, ale obecně platí, že filtr bývá za spodním krytem na přední straně pračky. Před povolením víčka je nutné počítat se zbytkovou vodou. Víčko se povoluje pomalu, aby voda nevytékala nekontrolovaně. Po vyjmutí filtru se odstraní zachycené nečistoty a prostor se opatrně vytře.
Samostatné téma je jak vyčistit filtr pračky u konkrétního modelu, protože některé pračky mají přístup jednodušší a jiné vyžadují větší opatrnost. Pokud filtr nejde povolit, je lepší nepoužívat nadměrnou sílu. Zatuhlý nebo poškozený filtr může být známkou, že bude potřeba servisní zásah.
Čisticí program a horká voda
Po vyčištění viditelných částí má smysl spustit prázdný prací cyklus. Některé pračky mají přímo program na čištění bubnu. Pokud ho model nemá, lze použít delší program s vyšší teplotou podle doporučení výrobce. Cílem není prát prádlo, ale propláchnout vnitřní části spotřebiče a rozpustit zbytky, které se při běžném praní drží uvnitř.
Do prázdného cyklu lze použít čistič praček určený pro tento účel. Někteří lidé používají ocet nebo kyselinu citronovou, ale u nich je vhodné být opatrný a držet se pokynů výrobce. Ne každá pračka a ne každé těsnění snáší kyselé prostředky stejně. Při častém nebo nevhodném použití mohou některé materiály trpět.
Po skončení programu je dobré znovu vytřít těsnění a nechat otevřená dvířka i dávkovač. Teprve tím se čištění uzavře. Pokud se pračka hned zavře, část vlhkosti zůstane uvnitř a zápach se může rychleji vrátit. Jednoduché vyschnutí má často větší význam, než se na první pohled zdá.
Zápach z pračky
Zápach obvykle nevzniká najednou. Nejprve je cítit jen po otevření dvířek, později může přecházet i do prádla. Často se objevuje u praček, které se používají hlavně na krátké programy a nízké teploty. Vlhké prostředí, zbytky aviváže a uzavřená dvířka vytvoří podmínky, ve kterých se zápach drží i po běžném praní.
Pokud je hlavním problémem zápach, nestačí jen spustit horký program. Je potřeba projít těsnění, dávkovač, filtr a prostor kolem dvířek. Právě v těchto místech bývá zdroj nejčastěji. Podrobněji se tomu věnuje samostatný článek proč pračka zapáchá, protože zápach může souviset také s odtokem, dávkováním prostředků nebo nevhodným větráním po praní.
Po vyčištění je důležité několik dalších praní sledovat, jestli se zápach vrací. Pokud se vrátí velmi rychle, může být problém hlouběji v odtokové cestě, v hadici nebo v místě napojení odpadu. V takové situaci už běžné domácí čištění nemusí stačit.
Když pračka nevypouští vodu
Čištění pračky někdy odhalí problém, který se netýká jen hygieny, ale samotného provozu. Pokud v bubnu zůstává voda, prádlo je po programu velmi mokré nebo pračka nedokončí cyklus, může být zanesený filtr, ucpaná vypouštěcí hadice nebo problém v čerpadle. V takové chvíli je lepší postupovat klidně a nesnažit se pračku opakovaně spouštět.
První kontrola patří filtru a vypouštěcí části. Pokud je filtr plný nečistot, jeho vyčištění může problém vyřešit. Pokud je ale filtr čistý a voda přesto neodtéká, příčina může být jinde. Přehledněji se tomuto stavu věnuje článek pračka nevypouští vodu, protože podobný příznak může mít několik různých důvodů.
Do hadic, čerpadla nebo elektrických částí není vhodné zasahovat bez zkušeností. U moderních spotřebičů může neodborný zásah způsobit další škodu a u novější pračky také zkomplikovat případné uplatnění práv z vadného plnění. Pokud se problém opakuje, je rozumnější řešit příčinu než stále jen odčerpávat vodu a čistit filtr.
Prevence mezi jednotlivými praními
Nejlepší čištění je takové, které není potřeba dělat příliš často. Pračce pomáhá, když po praní zůstanou dvířka pootevřená a dávkovač lehce vysunutý. Vnitřek může vyschnout a nevytváří se uzavřené vlhké prostředí. Stačí malá mezera, není nutné nechávat vše otevřené dokořán.
Pomáhá také nepřetěžovat buben. Příliš naplněná pračka hůř proplachuje prádlo i vnitřní části. Prací prostředek se nemusí dobře rozpustit a zbytky se mohou usazovat. Stejně důležité je nepřelévat aviváž a nepřidávat prostředky jen podle pocitu. Správné dávkování je pro čistotu pračky stejně důležité jako samotný čisticí program.
Jednou za čas je vhodné vyprat na vyšší teplotu prádlo, které to snese, nebo spustit čisticí program naprázdno. U domácností, kde se pere často, s dětmi, sportovním oblečením nebo pracovními oděvy, může být potřeba čištění častější. Do běžné péče o domácí opravy a spotřebiče patří hlavně včasné všimnutí drobných změn, ne až řešení větší poruchy.
Kdy už nečistit a řešit servis nebo reklamaci
Domácí čištění má své hranice. Pokud pračka zapáchá i po důkladném vyčištění, nevypouští vodu, vydává kovové zvuky, teče z ní voda nebo hlásí chybu, není dobré pokračovat v náhodných pokusech. Stejně tak není vhodné rozebírat části, které nejsou určeny pro běžnou uživatelskou údržbu.
U novějšího spotřebiče může být na místě řešit reklamaci nebo servis podle dokladů a záručních podmínek. Při komunikaci s prodejcem nebo servisem pomůže stručně popsat, co se děje, kdy problém vzniká a jaké základní kroky už byly provedeny. Pro spotřebitele je důležité hlavně to, aby před zásahem do spotřebiče zbytečně nezhoršil svou pozici neodbornou opravou.
Vyčištění pračky je užitečný první krok, pokud se objeví zápach, nánosy nebo horší výsledek praní. Když se ale potíže rychle vracejí nebo se přidá problém s vodou, hlukem či chybovým hlášením, nejde už jen o běžnou údržbu. V tu chvíli je bezpečnější brát pračku jako spotřebič, který potřebuje odborné posouzení.