Aktualizováno: 22. května 2026.
Oficiální informace k výsledkům, druhému kolu a odvolání po přijímačkách uvádí MŠMT; elektronické přihlášky a výsledky se řeší v systému DiPSy.
První reakce po nepřijetí
Nepřijetí na střední školu je pro dítě i rodiče nepříjemný okamžik, ale samo o sobě ještě neznamená, že se situace nedá řešit. Po zveřejnění výsledků je důležité nejprve oddělit emoce od dalších kroků. V první chvíli se často míchá zklamání, únava po dlouhém čekání, nejistota i tlak okolí. Právě proto není vhodné dělat závěry během několika minut po zjištění výsledku.
U přijímacího řízení je potřeba pracovat s tím, co je skutečně uvedeno ve výsledcích. Rozhodující není dojem, kolik dítěti „chybělo“, ale konkrétní pořadí, výsledek zkoušky, kritéria školy a informace o tom, zda bylo dítě přijato alespoň na některý z oborů, kam podalo přihlášku. Pokud se dítě nedostalo nikam, je hlavní sledovat další kolo přijímacího řízení a případně prověřit, zda ve výsledku není chyba.
Rodiče často hledají rychlou jistotu, ale po prvním kole je lepší postupovat po menších krocích. Nejprve ověřit výsledek, potom zkontrolovat možnosti odvolání, následně sledovat volná místa a až potom vybírat další školy. Tím se sníží riziko, že se rodina rozhodne jen pod tlakem. Přehled o tom, jak přijímací řízení funguje jako celek, pomáhá zasadit nepřijetí do širšího rámce přijímaček.
Ověření výsledku a pořadí
Prvním praktickým krokem je přesně zjistit, jaký výsledek byl zveřejněn. U přijímaček na střední školy se výsledky vyhlašují podle registračního čísla uchazeče, nikoli podle jména. Rodina proto musí pracovat se správným registračním číslem a s pořadím na jednotlivých školách. Chyba v čísle nebo záměna oboru může v napjaté chvíli snadno vést k mylnému závěru.
Ve výsledcích je dobré rozlišit několik věcí. Jedna věc je bodový zisk z jednotné přijímací zkoušky, druhá věc je celkové hodnocení podle kritérií konkrétní školy. Do výsledku se mohou promítat také školní části přijímacího řízení, talentové zkoušky, prospěch nebo další předem vyhlášená kritéria. Nepřijetí tedy nemusí znamenat jen slabší test, ale celkový součet podle pravidel daného oboru.
Pokud rodina výsledku nerozumí, má smysl vrátit se k tomu, jak se výsledek hledá a čte. Samostatný přehled k tomu, kde se výsledky zobrazují a co znamená registrační číslo, může pomoci při kontrole článku jak zjistit výsledky přijímaček. Teprve po této kontrole je jasnější, zda jde skutečně o nepřijetí na všechny školy, nebo jen o nepřijetí na jednu z priorit.
Důležité je také nepřehlédnout, zda dítě nebylo přijato na školu s nižší prioritou. V systému s prioritizací se uchazeč přiřazuje jen k jedné škole podle pořadí přihlášek a výsledků. Pokud byl přijat na některou z uvedených škol, situace je jiná než u dítěte, které nebylo přijato nikam. Další postup se pak odvíjí od toho, zda rodina přijetí přijímá, vzdává se ho, nebo řeší další možnosti.
Kdy má smysl odvolání
Po nepřijetí se často jako první objeví slovo odvolání. Je ale důležité vědět, že odvolání není obecný způsob, jak se „dostat na uvolněné místo“. V současném systému má význam hlavně tehdy, pokud existuje podezření na chybu v hodnocení, v započtení bodů, v postupu školy nebo v jiném procesním kroku. Samotný fakt, že dítě skončilo těsně pod čarou, obvykle nestačí.
Rodiče by si proto měli položit velmi praktickou otázku: je ve výsledku něco, co nesedí podle vyhlášených kritérií? Může jít například o nesprávně započítané body ze školní části, chybně přenesený výsledek, nesoulad s pořadím nebo jinou ověřitelnou nesrovnalost. Pokud takové podezření existuje, je potřeba jednat rychle, protože lhůty u odvolání jsou krátké.
Odvolání má smysl připravovat věcně, stručně a s jasným popisem chyby. Nemá být založené jen na přání, aby škola dítě přijala, ale na konkrétním důvodu, proč má být rozhodnutí přezkoumáno. Podrobnější orientaci v tom, kdy a jak tento krok řešit, nabízí článek odvolání po přijímačkách.
Současně je rozumné nečekat pouze na odvolání. Pokud dítě nebylo přijato nikam, rodina by měla zároveň sledovat další kola a volná místa. Odvolání a příprava na další kolo se navzájem nevylučují. Spoléhat jen na jeden směr by mohlo zbytečně zúžit čas i možnosti.
Druhé kolo přijímacího řízení
Pokud dítě nebylo přijato v prvním kole, nejdůležitější možností bývá druhé kolo. To je určeno právě pro uchazeče, kteří v prvním kole neuspěli, případně se vzdali přijetí nebo se do prvního kola nehlásili. Ve druhém kole školy nabízejí obory, kde po prvním kole zůstala volná místa. Je proto nutné sledovat aktuální seznam škol a oborů, protože nabídka se může lišit podle kraje, typu školy i konkrétního oboru.
Pro rok 2026 platí, že výsledky prvního kola byly zveřejněny 15. května 2026 a druhé kolo navazuje krátce poté. Přihlášky do druhého kola se podávají v květnovém termínu, školní části zkoušek probíhají v červnu a výsledky druhého kola se vyhlašují později samostatně. V praxi to znamená, že rodina nemá mnoho času na dlouhé váhání, ale zároveň nemusí rozhodovat chaoticky hned v den výsledků.
Ve druhém kole už se obvykle znovu nepíše jednotná přijímací zkouška. Pokud ji uchazeč konal v prvním kole, škola při hodnocení využívá dřívější výsledek, pokud je pro daný obor relevantní. Škola ale může mít školní část přijímacího řízení, talentovou zkoušku nebo další podmínky podle svých kritérií. Proto nestačí jen najít volné místo, ale je potřeba číst i podmínky konkrétního oboru.
Samostatný postup, termíny a rozdíly proti prvnímu kolu je vhodné kontrolovat u článku druhé kolo přijímaček. Právě tam se obvykle řeší nejvíce praktických otázek: kolik přihlášek lze podat, jak se řadí priority, kdy se výsledky zveřejňují a co se stane, když dítě uspěje v dalším kole.
Výběr školy v dalším kole
Výběr školy po nepřijetí je jiný než výběr před prvním kolem. Rodina už nevybírá z celé nabídky, ale z oborů, které mají volná místa a které zároveň dávají dítěti smysl. To může být nepříjemné, protože původní představa se zúží. Přesto je dobré nepovažovat další volbu za prohru. Mnoho dětí se nakonec dobře usadí i na škole, kterou na začátku nevnímaly jako první možnost.
Při výběru je důležité hodnotit několik vrstev najednou. První je reálná šance na přijetí, druhá je dopravní dostupnost, třetí je typ oboru a čtvrtá je to, zda dítě zvládne prostředí školy dlouhodobě. Někdy je lepší zvolit školu, která je méně prestižní, ale pro dítě stabilnější. Jindy může dávat smysl obor, který není přesně původní volbou, ale otevírá podobnou cestu.
Velkou roli hraje pořadí škol na přihlášce. Priorita není jen formální údaj, ale rozhoduje o tom, kam bude uchazeč při úspěchu přiřazen. Proto by rodina neměla řadit školy jen podle toho, kde se zdá být největší šance, ale podle skutečné preference v rámci dostupných možností. Připomenout si základní pravidla pomůže článek přihláška na střední školu.
Je také užitečné rozlišit, co je pro dítě přechodné zklamání a co je dlouhodobě důležitý signál. Pokud dítě například odmítá určitý typ školy jen proto, že není první volbou, může jít o reakci na neúspěch. Pokud ale dlouhodobě ví, že by ho obor vyčerpával nebo že pro něj nemá žádný vztah, je lepší tento signál brát vážně. Další kolo není jen hledání volného místa, ale také hledání místa, kde bude možné normálně fungovat.
Podpora dítěte v nejistotě
Nepřijetí dítě často nevnímá jen jako administrativní výsledek. Může ho číst jako zprávu o vlastní hodnotě, schopnostech nebo budoucnosti. To je pochopitelné, i když to neodpovídá realitě. Výsledek přijímacího řízení říká něco o konkrétním pořadí, kapacitě a kritériích školy, ne o tom, jaký člověk dítě je a co všechno může zvládnout později.
Rodič může nejvíc pomoci tím, že situaci nepřibarví ani nezlehčí. Věty typu „to nic není“ mohou působit odtažitě, zatímco dramatické komentáře zvyšují tlak. Klidnější je uznat, že výsledek mrzí, a zároveň ukázat, že existují další kroky. Dítě potřebuje cítit, že dospělí situaci unesou a že se z nepřijetí nestává rodinná katastrofa.
Důležité je také chránit dítě před srovnáváním. V období výsledků se rychle šíří informace o tom, kdo se kam dostal. Pro dítě, které neuspělo, může být každá taková zpráva bolestivá. Není nutné ho izolovat, ale je rozumné nevytvářet doma prostředí, kde se pořád porovnávají body, školy a úspěchy spolužáků.
Pokud se nepřijetí spojí s dlouhodobější nejistotou, úzkostí, konflikty doma nebo poklesem motivace, nejde jen o přijímačky. Může se otevřít širší téma školní zátěže, očekávání a vztahu dítěte ke škole. V takové situaci může být užitečné vnímat souvislosti, které se netýkají jen výsledku samotného, ale i širších školních problémů.
Kdy řešit jiné možnosti
Pokud druhé kolo nevede k přijetí, nebo pokud v nabídce nejsou vhodné obory, přicházejí na řadu další možnosti. Školy mohou vyhlašovat další kola přijímacího řízení, pokud mají volná místa. Přijímací řízení do prvních ročníků se může řešit až do konce srpna, podle toho, zda školy další kola skutečně vyhlásí. Nabídka se ale postupně zužuje, proto je potřeba sledovat informace průběžně.
Někdy se objevuje také úvaha o jiné vzdělávací cestě. Může jít o obor s výučním listem, jiný typ střední školy, soukromou školu, dojíždění do vzdálenějšího místa nebo opakované promyšlení původního směru. Tyto varianty nemusí být automaticky horší. Důležité je, aby rodina neřešila jen prestiž školy, ale skutečnou použitelnost dané cesty pro konkrétní dítě.
U dětí, které jsou po nepřijetí silně zasažené, je lepší neřešit všechny varianty najednou. Přehled možností je dobrý, ale příliš mnoho scénářů může zvyšovat chaos. Prakticky pomáhá nejprve vypsat školy a obory, které jsou reálně dostupné, potom z nich vyřadit zcela nevhodné možnosti a nakonec řadit ty, které dávají smysl. Rozhodování se tím zjednoduší.
Rodiče by měli počítat i s tím, že dítě může po zklamání měnit názor. Jeden den může odmítat všechno, další den může připustit školu, o které dříve nechtělo slyšet. Není nutné každou reakci brát jako definitivní stanovisko. V nejistotě se postoje často hýbou podle únavy, studu, naděje i strachu z dalšího neúspěchu.
Co si pohlídat na konci
Na konci je nejdůležitější hlídat termíny, dokumenty a skutečný stav přijetí. Rodina by měla vědět, do kdy lze podat přihlášku do dalšího kola, zda škola vyžaduje školní zkoušku, kdy zveřejní výsledky a jakým způsobem se potvrzuje další postup. U každé školy je potřeba kontrolovat její vlastní kritéria, protože se mohou lišit podle oboru.
Stejně důležité je nenechat se zmást neoficiálními informacemi. V období přijímaček se rychle šíří rady mezi rodiči, ale ne všechny platí pro konkrétní rok, konkrétní školu nebo aktuální systém. Rozhodovat by se mělo podle oficiálně vyhlášených podmínek školy, informací v DiPSy a dokumentů k přijímacímu řízení.
Nepřijetí v prvním kole je citlivá situace, ale není to konečný verdikt o budoucnosti dítěte. Další postup má být věcný: ověřit výsledek, zvážit odvolání jen tam, kde k němu existuje důvod, sledovat druhé a případně další kola, vybrat školy podle reálných možností a držet doma co nejklidnější prostředí. Právě kombinace přesnosti a klidu často rozhoduje o tom, zda rodina zvládne další kroky bez zbytečného tlaku.
Voxly se školním tématům věnuje tak, aby rodiče i děti lépe rozuměli situacím, které se v běžném životě často řeší pod tlakem. I přijímačky jsou jedním z okamžiků, kdy se vedle pravidel a termínů ukazuje, jak moc záleží na srozumitelnosti, trpělivosti a schopnosti postupovat krok za krokem.